|
|
The Islamic Movement Interactions within the Arab Uprisings: The impact of the Islamic movements interactions on thedemocratization process and the level of radicalization
Saad, Mohamed ; Salamon, Janusz (vedoucí práce) ; Esposito, John L (oponent) ; Muhammad Mady, Abdel-Fattah (oponent)
CHARLES UNIVERSITY FACULTY OF SOCIAL SCIENCES Institute of Political Studies Department of Political Science Dissertation Abstract The Islamist Movement Interactions within the Arab Uprisings The Impact of the Islamist Movements' Interactions on the Democratization Process and the Level of Radicalization Author: Mohamed Saad Supervisor: Janusz Salamon, Ph.D. Year of the defense: 2023 Abstract The Islamist movements played a socio-political role in many Arab and Middle Eastern countries. They provided social services and a resistance ideology, either for the West or local political regimes. They mobilized their supporters in a large social movement that crystallized the Islamic Ummah's relative deprivation and common grievances. In some cases, Islamism was used as a justification ideology to legitimize the ruling regime. Also, it has been used as an ideology to justify the use of radical and jihadist violence. The Islamism involvement in the Arab Spring raised the classic dilemma in a new shape, either to integrate the Islamists in an open political process; however, this integration may undermine democracy and individual rights in the long term, or to exclude the Islamists from the political life in a way that may encourage more Islamists to resort to violence to achieve their goals. The dissertation tests...
|
|
|
Vzestup Muslimského bratrstva v Egyptě: příčiny a důsledky
Čech, Tomáš ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Bakalářská práce pojednává o tématu vzestupu Muslimského bratrstva v Egyptě. Hlavním úkolem této práce tedy bylo popsat historický a ideologický vývoj Muslimského bratrstva. Dalším cílem práce bylo popsat konkrétní cíle a jednání Bratrstva v kontextu politického systému a občanské společnosti Egypta. Práce tak popisuje hlavní osobnosti a události, které ovlivnily chod a vývoj tohoto islamistického hnutí. Nejprve se tak zabývá obdobím egyptské monarchie, přechází k popisu režimů jednotlivých prezidentů Nassera, Sadata a Mubaraka a končí u post-revolučního vývoje Egypta v těchto letech. Kromě celkového historického kontextu se práce zabývá také ideologickým soubojem uvnitř Muslimského bratrstva mezi staršími, konzervativnějšími členy a mladší reformní generací. Tento konflikt, který z dlouhodobého hlediska byl dominován spíše starší generací, nakonec vyústil ke splnění přání generace mladší, což vedlo k politické participaci Muslimského bratrstva. Práce se tak dále zabývá touto participací Bratrstva a jejími jednotlivými úspěchy a neúspěchy v tomto dění. V poslední části se tato práce zabývá post-revolučním vývojem Egypta. Popisuje historicky první svobodné volby a jejich dopad, programové cíle Muslimského bratrstva a jeho celkový pohled na egyptskou společnost. Především pak prozatímní působení...
|
|
|
Muslimské bratrstvo v Egyptě: Ideologický vývoj, stávající postoje a perspektivy v kontextu tranzice po pádu Mubárakova režimu
Hladová, Magdaléna ; Kučera, Rudolf (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Rigorózní práce v čase a na pozadí nezbytných souvislostí analyzuje ideologický vývoj, stávající postoje a politické perspektivy Muslimského bratrstva v Egyptě. Historická část sleduje dynamiku ideologické evoluce hnutí v kontextu jeho komplikovaných vztahů s elitami monarchie a režimy Gamāla ‛Abd an-Nāsira, Anwara as-Sādāta a Husnīho Mubāraka i názorového pnutí mezi zástupci jednotlivých proudů v organizaci samotné. Od rozboru ideových východisek přes ideologickou polemiku mezi radikálním křídlem militantních aktivistů a umírněným oficiálním vedením přechází až k rozhodnutí hlavního proudu přijmout ústavně-politická pravidla a usilovat o zapojení do systému. Část věnovaná současným pozicím charakterizuje aktuální diskurz "islámské demokracie" včetně postojů hnutí k roli náboženství a islámského práva ve veřejném životě i deklarovaného závazku politické pluralitě a principu občanství, analyzuje nedávnou debatu o stranické platformě a diskutuje úlohu a perspektivy Muslimského bratrstva v kontextu transformace po pádu Mubārakova autoritativního režimu.
|
|
|
Komparace formování a činnosti Muslimského bratrstva v Egyptě a Jordánsku
Jelínek, Antonín ; Lepič, Martin (vedoucí práce) ; Jelen, Libor (oponent)
Muslimské bratrstvo je transnacionální islamistické hnutí působící napříč zeměmi severní Afriky a Blízkého východu. Původně se profilovalo jako charitativní organizace věnující se sociálním aktivitám, ale později vstoupilo i na politickou scénu. Hlavním cílem bakalářské práce je porovnat jeho činnost a úspěšnost v rámci politických systémů v Egyptě a v Jordánsku. Práce zároveň míří k ověření platnosti teorie institucionalizace v podmínkách omezeného demokratického fungování a diskutuje vliv míry institucionalizace Muslimského bratrstva na jeho mobilizační dynamiku. Hnutí pochází z Egypta, kde se však jeho politická pozice v průběhu let měnila. To v Jordánsku se jeho postavení na základě kooperace s královským režimem ustálilo. Od devadesátých let dvacátého století organizace úspěšně participovala na politické scéně v obou státech. Za vrchol činnosti Muslimského bratrstva lze považovat zisk prezidentského křesla i parlamentní většiny v Egyptě navazující na události Arabského jara, zatímco v Jordánsku přinesly tyto události jen minimální změny. V současné době hnutí v obou státech de iure zaniklo, ovšem vzhledem k silné institucionalizaci v Egyptě se dá predikovat jeho přežití v ilegalitě. Klíčová slova: Arabské jaro, Egypt, Jordánsko, Muslimské bratrstvo, teorie institucionalizace
|
|
|
Party Politics in Intercivilisational Encounters : The Modernity Cleavage
Šimral, Vít ; Arnason, Johann Pall (vedoucí práce) ; Maslowski, Nicolas (oponent)
PhDr. Vít Šimral, LL.B. (Hons) Party Politics in Intercivilisational Encounters: The Modernity Cleavage Abstrakt Diplomová práce rozšiřuje Lipset - Rokkanův model stranické politiky založené na konfliktních liniích. Práce využívá konceptů civilizační analýzy, zejména konceptu mnohačetných modernit Shmuela Eisenstadta, k popsání vzniku proti-Západních fundamentalistických hnutí v Rusku a Egyptě na počátku 20. století. Úvodní kapitola rozebírá existující literaturu a současné trendy v hlavním proudu studií politických stran a zdůrazňuje hlavně metodologický rozchod výzkumů Západních a ne-Západních politických stran. Druhá kapitola se zaměřuje na rokkanovský proud stranickopolitického výzkumu a použití konceptu konfliktních linií mimo politický region Západní Evropy. Ve třetí kapitole je představen koncept "konfliktní linie modernity", který je založen na shodných teoretických předpokladech rokkanovské politologie a civilizační analýzy. Čtvrtá a pátá kapitola jsou empirickou analýzou dvou případů, Ruských komunistů a Egyptských Muslimských bratrů, s cílem získat z empirie teoretické poznatky pomocí jednoduchých výzkumných nástrojů komparativní a zakotvené teorie. V poslední kapitole je diplomová práce zakončena teoretickou diskuzí o obecných vlastnostech "stran modernity" a o celkovém výzkumném přínosu práce.
|
|
|
Politicko-geografická analýza postavení islamistických stran v Egyptě a Tunisku
Jelínek, Antonín ; Jelen, Libor (vedoucí práce) ; Černý, Karel (oponent)
Islamistická hnutí působí napříč celým regionem severní Afriky a Blízkého východu. Mateřskou a zároveň nejvýraznější organizací se stalo Muslimské bratrstvo, jehož myšlenky se rychle rozšířily i do okolních zemí. Byť jsou jednotlivá hnutí v různých zemích odlišná, tak mají jeden společný atribut, a tím je počátek jejich činnosti ve sociální sféře, kde se věnovala charitativním aktivitám. Teprve později vstoupila na politickou scénu. Hlavním cílem diplomové práce je porovnat činnost a úspěšnost Muslimského bratrstva (Strany svobody a spravedlnosti) v Egyptě a Hnutí islámského odporu (Strana obnovy) v Tunisku v rámci tamějších politických systémů. Práce se také snaží ověřit platnost teorie konfliktních linií a nalézt nejvhodnější linii, na jejímž základě se dělí elektorát islamistických stran v obou dvou porovnávaných zemích. Významný zlom v činnosti islamistických hnutí znamenaly události Arabského jara, kdy krátce po nich v obou dvou zemích vyhrála parlamentní volby. V Egyptě měla však politická participace Muslimského bratrstva krátkého trvání. Nyní působí v ilegalitě a nachází se ve stavu hluboké deprese. Oproti tomu v Tunisku se Straně obnovy dařilo více a stala se plnohodnotnou součástí politického systému. Klíčová slova: Islamismus, Egypt, Tunisko, Arabské jaro, Muslimské bratrstvo, Hnutí...
|
|
|
Komparace formování a činnosti Muslimského bratrstva v Egyptě a Jordánsku
Jelínek, Antonín ; Lepič, Martin (vedoucí práce) ; Jelen, Libor (oponent)
Muslimské bratrstvo je transnacionální islamistické hnutí působící napříč zeměmi severní Afriky a Blízkého východu. Původně se profilovalo jako charitativní organizace věnující se sociálním aktivitám, ale později vstoupilo i na politickou scénu. Hlavním cílem bakalářské práce je porovnat jeho činnost a úspěšnost v rámci politických systémů v Egyptě a v Jordánsku. Práce zároveň míří k ověření platnosti teorie institucionalizace v podmínkách omezeného demokratického fungování a diskutuje vliv míry institucionalizace Muslimského bratrstva na jeho mobilizační dynamiku. Hnutí pochází z Egypta, kde se však jeho politická pozice v průběhu let měnila. To v Jordánsku se jeho postavení na základě kooperace s královským režimem ustálilo. Od devadesátých let dvacátého století organizace úspěšně participovala na politické scéně v obou státech. Za vrchol činnosti Muslimského bratrstva lze považovat zisk prezidentského křesla i parlamentní většiny v Egyptě navazující na události Arabského jara, zatímco v Jordánsku přinesly tyto události jen minimální změny. V současné době hnutí v obou státech de iure zaniklo, ovšem vzhledem k silné institucionalizaci v Egyptě se dá predikovat jeho přežití v ilegalitě. Klíčová slova: Arabské jaro, Egypt, Jordánsko, Muslimské bratrstvo, teorie institucionalizace
|
|
|
Vzestup Muslimského bratrstva v Egyptě: příčiny a důsledky
Čech, Tomáš ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Bakalářská práce pojednává o tématu vzestupu Muslimského bratrstva v Egyptě. Hlavním úkolem této práce tedy bylo popsat historický a ideologický vývoj Muslimského bratrstva. Dalším cílem práce bylo popsat konkrétní cíle a jednání Bratrstva v kontextu politického systému a občanské společnosti Egypta. Práce tak popisuje hlavní osobnosti a události, které ovlivnily chod a vývoj tohoto islamistického hnutí. Nejprve se tak zabývá obdobím egyptské monarchie, přechází k popisu režimů jednotlivých prezidentů Nassera, Sadata a Mubaraka a končí u post-revolučního vývoje Egypta v těchto letech. Kromě celkového historického kontextu se práce zabývá také ideologickým soubojem uvnitř Muslimského bratrstva mezi staršími, konzervativnějšími členy a mladší reformní generací. Tento konflikt, který z dlouhodobého hlediska byl dominován spíše starší generací, nakonec vyústil ke splnění přání generace mladší, což vedlo k politické participaci Muslimského bratrstva. Práce se tak dále zabývá touto participací Bratrstva a jejími jednotlivými úspěchy a neúspěchy v tomto dění. V poslední části se tato práce zabývá post-revolučním vývojem Egypta. Popisuje historicky první svobodné volby a jejich dopad, programové cíle Muslimského bratrstva a jeho celkový pohled na egyptskou společnost. Především pak prozatímní působení...
|
|
|
Party Politics in Intercivilisational Encounters : The Modernity Cleavage
Šimral, Vít ; Arnason, Johann Pall (vedoucí práce) ; Maslowski, Nicolas (oponent)
PhDr. Vít Šimral, LL.B. (Hons) Party Politics in Intercivilisational Encounters: The Modernity Cleavage Abstrakt Diplomová práce rozšiřuje Lipset - Rokkanův model stranické politiky založené na konfliktních liniích. Práce využívá konceptů civilizační analýzy, zejména konceptu mnohačetných modernit Shmuela Eisenstadta, k popsání vzniku proti-Západních fundamentalistických hnutí v Rusku a Egyptě na počátku 20. století. Úvodní kapitola rozebírá existující literaturu a současné trendy v hlavním proudu studií politických stran a zdůrazňuje hlavně metodologický rozchod výzkumů Západních a ne-Západních politických stran. Druhá kapitola se zaměřuje na rokkanovský proud stranickopolitického výzkumu a použití konceptu konfliktních linií mimo politický region Západní Evropy. Ve třetí kapitole je představen koncept "konfliktní linie modernity", který je založen na shodných teoretických předpokladech rokkanovské politologie a civilizační analýzy. Čtvrtá a pátá kapitola jsou empirickou analýzou dvou případů, Ruských komunistů a Egyptských Muslimských bratrů, s cílem získat z empirie teoretické poznatky pomocí jednoduchých výzkumných nástrojů komparativní a zakotvené teorie. V poslední kapitole je diplomová práce zakončena teoretickou diskuzí o obecných vlastnostech "stran modernity" a o celkovém výzkumném přínosu práce.
|
|
|
Vzestup Muslimského bratrstva v Egyptě: příčiny a důsledky
Čech, Tomáš ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Bakalářská práce pojednává o tématu vzestupu Muslimského bratrstva v Egyptě. Hlavním úkolem této práce tedy bylo popsat historický a ideologický vývoj Muslimského bratrstva. Dalším cílem práce bylo popsat konkrétní cíle a jednání Bratrstva v kontextu politického systému a občanské společnosti Egypta. Práce tak popisuje hlavní osobnosti a události, které ovlivnily chod a vývoj tohoto islamistického hnutí. Nejprve se tak zabývá obdobím egyptské monarchie, přechází k popisu režimů jednotlivých prezidentů Nassera, Sadata a Mubaraka a končí u post-revolučního vývoje Egypta v těchto letech. Kromě celkového historického kontextu se práce zabývá také ideologickým soubojem uvnitř Muslimského bratrstva mezi staršími, konzervativnějšími členy a mladší reformní generací. Tento konflikt, který z dlouhodobého hlediska byl dominován spíše starší generací, nakonec vyústil ke splnění přání generace mladší, což vedlo k politické participaci Muslimského bratrstva. Práce se tak dále zabývá touto participací Bratrstva a jejími jednotlivými úspěchy a neúspěchy v tomto dění. V poslední části se tato práce zabývá post-revolučním vývojem Egypta. Popisuje historicky první svobodné volby a jejich dopad, programové cíle Muslimského bratrstva a jeho celkový pohled na egyptskou společnost. Především pak prozatímní působení...
|
host ::
RSS.